Jak se pozná prasklý kořen zubu? Příznaky, které nemůžete ignorovat

Stává se, že zub bolí, ale nevíte proč. Nejsou žádné viditelné díry, nečervená dásně, žádné zjevné poškození. A přesto bolest přetrvává - obzvláště když kousnete nebo pijete něco studeného. Možná máte prasklý kořen zubu. A to je problém, který se neobjeví na rentgenu hned první den. Většina lidí ho přehlíží, dokud není pozdě.

Co je vlastně prasklý kořen zubu?

Prasklý kořen zubu není jen povrchová prasklina. Je to trhliny, která sahá hluboko do kořene zubu, často pod dásňovou čarou. Většinou začíná jako jemná čára na sklovine, ale s časem se prohlubuje až do kořenové části, kde se nachází nervy a cévy. Když se prasklina dostane do kořene, bakterie pronikají dovnitř, způsobují infekci a zánět, který se projevuje bolestí, otokem nebo dokonce výtokem hnisu.

Tento problém se často přehlíží, protože není vidět. Nejde o klasickou zubní škodlivinu, kterou poznáte na zubním prohlídce. Prasklina může být jen několik mikrometrů široká - ale stačí, aby zub zemřel.

Jak poznáte, že máte prasklý kořen?

Není to tak jednoduché jako bolest při kousnutí. Prasklý kořen má několik charakteristických příznaků, které se často přehlížejí jako „jen zápal“ nebo „nepohodlí“.

• Bolest při kousnutí - zvláště když uvolníte zub. Nebojte se, že to není „něco, co vás bolelo jen jednou“. Pokud to přetrvává, je to varování. Zub se při kousnutí otevírá, a když je v něm prasklina, tak se do ní dostává slina a bakterie, což způsobuje ostrou, krátkou bolest.
• Bolest, která přichází a odchází - není stálá, ale přijde najednou, jako když jste jedli led. Pak zmizí na dny, a pak znovu. To je klasický příznak praskliny, která se „při zatížení“ otevírá a zavírá.
• Otěk dásně v jednom místě - ne celé dásně, ale jen jedno místo, kde je zub. Může to být mírný otok, který se neobjeví na zrcadle, ale cítíte ho, když se dotknete. To je znamení, že infekce se šíří do kosti.
• Chutnáte kov nebo hnis - pokud máte chuť na kov nebo zápach z úst, který nezmizí i po čištění, je to příznak, že v kořeni zubu probíhá infekce. Tady už nejde o zápach z jídla, ale o hnis, který se vylučuje z praskliny.
• Neustálá citlivost na studené a horké - pokud vám zub reaguje na všechno, co jíte nebo pijete, a to i po několika týdnech, není to jen citlivé zuby. To je znamení, že nerv v kořeni je poškozený.

Nejčastější chyba je přehlížet tyto příznaky jako „nepříjemnost“ nebo „přechodný problém“. Ale pokud to trvá déle než 14 dní, už to není dočasná bolest - je to signál, že zub potřebuje léčbu, kterou nezvládne domácí péče.

Proč se to stává?

Praskliny v kořeni nevznikají z ničeho. Mají příčiny.

• Zuby, které byly vyplněny nebo kronekované - zvláště pokud byl zub dříve léčen, je náchylnější na praskliny. Vybíjení nervu oslabuje strukturu zubu, a když je pak pod velkým zatížením (např. kousání oříšků), může se zlomit.
• Bruxismus - škrábaní nebo stiskání zubů během spánku je jednou z hlavních příčin. Zuby jsou navržené na kousání, ne na tření. Pokud to děláte nocí, tisícekrát za noc, zuby se zatěžují až na hranici pevnosti.
• Velké plomby - pokud máte zub s velkou plombou, která nahrazuje více než polovinu zubu, je zbytek zubu velmi křehký. To je jako dřevěný sloup, který má jen tenkou vrstvu na okrajích.
• Úraz nebo zlomenina - i když jste neztratili zub, může se stát, že jste ho někdy trefili (např. při sportu nebo pádu). Prasklina se může objevit až po několika měsících.

Nejčastěji se to stává u lidí ve věku 35-65 let, kteří mají dlouhodobější zubní léčby a zároveň trpí bruxismem. Ale může se stát i mladšímu člověku - například po zlomenině zubu nebo po zubním výběru.

Co dělat, když to podezříváte?

Nečekáte. Neřešíte to doma. Neberete další analgetika a nečekáte, až to „přejde“.

První krok je jít k zubnímu lékaři, který má zkušenosti s diagnostikou prasklin. Ne každý dentista to hned vidí. Potřebujete vyšetření, které se nedělá na každé prohlídce.

Zubní lékař použije:

• Speciální rentgen - ne obyčejný, ale tzv. CBCT (3D rentgen). Běžný rentgen neukáže prasklinu, pokud není široká. CBCT dokáže zobrazit i trhliny o šířce 0,1 mm.
• Zkouška světlem - některé zubní lékaři používají speciální světlo, které zvýrazní praskliny na povrchu.
• Prohlídka mikroskopem - přesnější než oko. Lékař může vidět prasklinu, kterou jste neviděli ani v zrcadle.
• Test kousnutím - používá se speciální tyčka, kterou si pacient kousne. Pokud při kousnutí vznikne ostrá bolest, je to silný indikátor praskliny.

Bez těchto nástrojů je prasklý kořen téměř nemožné odhalit. Pokud vám lékař řekne „nic nevidím“, nevzdávejte se. Požádejte o odeslání na specialistu - někdo, kdo pracuje s mikroskopy a 3D rentgeny.

Co se stane, když to necháte?

Nejhorší scénář není ztráta zubu. Je to infekce, která se šíří do kosti a pak do celého těla.

Když prasklina zůstane nelečená:

• Infekce se šíří do kosti pod zubem - vzniká tzv. granulom nebo cysta. To je hnisový váček, který se rozšiřuje a ničí čelist.
• Infekce se dostane do krevního oběhu - může způsobit zánět srdce, kloubů nebo dokonce sepsu. To není jen teorie. V České republice se každoročně vyskytne několik případů, kdy infekce z prasklého zubu vedla k hospitalizaci.
• Zub se musí vyndat - a když je kořen poškozený, je nemožné ho zachránit. Nezbývá než odstranit zub a pak řešit následky - ztráta kosti, nutnost implantátu, vysoké náklady.

Nikdo nechce ztratit zub. Ale ještě hůře je ztratit zdraví kvůli tomu, že jste čekali.

Co můžete udělat, abyste tomu předcházeli?

Předcházet prasklinám je jednodušší, než si to představujete.

• Používejte noční štít - pokud škrábate zuby, je to nejúčinnější ochrana. Nejde o luxus, ale o léčbu. Štít zabraňuje, aby se zuby třely a praskaly.
• Nekecejte na tvrdé věci - ořechy, kosti, led, tvrdé bonbóny. I když zub „vydrží“, každé kousnutí je malý úder. A když je zub už oslabený, stačí jeden.
• Pravidelné prohlídky - každých 6 měsíců. Ne jen na čištění, ale na kontrolu stavu zubů. Lékař může vidět první známky praskliny, ještě než se objeví bolest.
• Přemýšlejte o zubní korunkách - pokud máte zub s velkou plombou, zvažte, jestli by nebylo lepší jej zakrýt korunkou. To znamená, že zub dostane „pásku“, která ho udrží pohromadě.

Nejde o to, že byste měli být paranoidní. Ale o to, abyste věděli, co se děje uvnitř vašich zubů. Zuby nejsou jen „věci, které se čistí“. Jsou živé orgány. A když se něco rozbije uvnitř, nezazní to hlasitě - zazní to bolestí.

Co dělat, když vám lékař řekne, že máte prasklý kořen?

Nejprve se nevzdávejte. Ne všechny praskliny znamenají ztrátu zubu.

Možnosti:

• Léčba kořenových kanálků - pokud prasklina není příliš hluboká a nezahrnuje celý kořen, může být zub zachráněn. Lékař vyčistí infekci, naplní kanálky a zub zakryje korunkou. Šance na úspěch je 60-70 %, pokud je prasklina včas odhalena.
• Chirurgické očištění - pokud je infekce v kosti, může lékař provést mikrochirurgii. Odebere infikovanou část kořene a zbytek zubu zachrání. To je složitější, ale funguje.
• Odstranění zubu - pokud je prasklina příliš hluboká nebo se rozšířila do více kořenů, zub už nelze zachránit. Ale to není konec. Můžete si nechat implantát nebo most. Dnes je to standardní řešení.

Největší chyba je přijmout odstranění jako jedinou možnost. Mnoho lidí si nechá zub vyndat, aniž by se zeptali na alternativy. Otázka by měla být: „Co je možné zachránit?“ a ne: „Musím ho vyndat?“

Ve většině případů, pokud se obrátíte na zkušeného specialistu, je možné zub zachránit - i když to znamená více návštěv a větší náklady. Ale zub je stále lepší než implantát.